Škoda Rapid 1.4 SV (1936) Cesta kolem světa za 97 dní - Fotodokumentace výroby modelu - prototypy

25. dubna 1936 v 16:00 hod. vystartovali z Prahy Břetislav J. Procházka s mechanikem Jindřichem Kubiasem na sériovém vozidle Škoda Rapid na cestu kolem světa. Rapid si zvolili zejména pro jeho minimální poruchovost a rovněž pro dobře vyřešen podvozek. Už v té době vozidlo disponovalo dělenou přední a zadní nápravou, která usnadňovala jízdu i ve špatném terénu. Velmi lehká byla i případná výměna rtů. Je třeba si totiž uvědomit, že silniční síť, tak jak ji známe nyní, teprve vznikala a v mnoha státech, které se chystali navštívit, ještě prakticky neexistovala.

Před cestou byly na vozidle provedeny pouze drobné úpravy - například použití kol větším průměrem a se silnějšími pneumatikami. Vozidlo Rapid, které si cestovatelé vybrali pro svůj záměr bylo ve verzi kabriolet, což se později ukázalo jako vynikající volba. Vzhledem k nerozvinutou síť čerpacích stanic, zvláště na východě, bylo vozidlo vybaveno přídavnou palivovou nádrží o objemu 60 litrů. Rovněž byla nad předním nárazníkem dovybavit přídavná olejová nádrž. Poslední úprava se týkala elektrických systémů. Vzhledem k tomu, že na tu dobu mělo vozidlo relativně velký počet reflektorů (mlhová, směrové, osvětlení evidenčního čísla ...) byl doplněn přídavný akumulátor. Tím končí přehled úprav oproti sériovému vozidlu.

Rapid s zádovým rámem, poháněl čtyřválcový motor o objemu 1,4 litru a výkonu 23 kW (31 k). Všechny čtyři kola byla nezávisle zavěšena a automobil měl hydraulické brzdy. Celková spotřeba vozidla na celé trase byla 10,2 litru benzínu + 2 dcl oleje na 100km. Celková spotřeba benzínu činila 2 820 litrů. Celková spotřeba oleje byla 54 l. Přitom i celé úseky iv délce několika set kilometrů bylo nutné často jít na první a druhý převodový stupeň přes blátivý nebo jiným způsobem extrémně náročný terén. Náklady na cestu vyčíslily v cenách v roce 1936 přibližně na 89 600 Kč.

Cesta kolem světa trvala nakonec 97 dní a byla dlouhá 27.700 kilometrů. Z toho 53 dní zabrali přesuny lodí a prostoje na celnicích. Čistý čas jízdy byl 44 dní. Posádka po startu z Prahy pokračovala přes Německo, Polsko, Litvu, Lotyšsko a Sovětský svaz. Lodí se přeplavili přes Kaspické moře, následoval přesun Íránem, kde posádka nabrala zdržení kvůli pískové bouři. Zpoždění, které způsobila, je donutilo k tomu, aby trasu z pákistánské květiny do Bombaje zvládli nonstop jízdou za tři dny a stihli tak trajekt na Srí Lanku. Po průjezdu Malajsií a Singapurem vedla další plavba přes Hongkong a Šanghaj až do japonského města Kóbe. Následně přes Honolulu se cestovatelé připlavili do San Franciska. 5 300 kilometrů dlouhou jízdu do New Yorku pak absolvovali za 100 hodin a 55 minut, čímž o více než devět hodin překonali dosud platný rychlostní rekord. Poslední etapa vedla z francouzského Cherbourgu přes Paříž a Norimberk zpět do Prahy, kam se vrátila 8. srpna 1936.

Bez přehánění můžeme říci, že is odstupem téměř 100 let, působí tento výkon neuvěřitelně. Zvlášť když si uvědomíme, v jakém stavu byla tehdy silniční a vůbec dopravní infrastruktura.